Opet par fotek a tak..

Ahoj,
Pridal jsem par obrazku z poslednich +-10 dnu,

Tato fotka je z namesti v Cuscu. Pred zacatkem naseho vyletu po Jizni Americe jsme si predstavovali naivne horke noci, zvuk samby a polonahe krasky (tedy ja jsem si predstavoval ehm ehm...)..
No misto toho se nam tady o vikendech opakovane serviruje priblbla zupacka dechna a defile vsech moznych i nemoznych procesi silne pripomina nase prvomajove pruvody. Navic na tribunach se natrasaji stejni papalasi v uniformach, jak u nas pred nekolika lety.
Pravda dnes jsme videli prvni predvelikonocni procesi, lidi zpivali a mavali kusy kukurice, ci co to bylo. Rozhodne to bylo sympatictejsi nez "military guys", takze se treba blyska na lepsi casy. Bohuzel karneval jsme uz prosvihli :(.

Katedrala v Cuscu je vcelku monumentalni stavba, kde krestani vybiraji nekrestanske vstupne. Duhova vlajka co vlaje pred ni neni v tomto pripade vlajkou mezinarodniho hnuti gayu a lesbicek, ale vlajkou Cusca.

10 km jsme slapali po "defunct" (alespon podle naseho pruvodce) railway track na Macchu Picchu. Ze neni zas az tak "defunct" se ukazalo v jednom tunelu - to byste neverili jak se da rychle utikat. Jesteze si jsou strojvudci vedomi, ze tam slape spousta pitomcu a jedou asi dvacitkou (no mozna je to i proto, ze by pri rychlejsi jizde vykolejili).

Macchu Picchu nas nadchlo. Ruiny byly uchvatne a stejne tak spousta tropickych kvetin okolo. Co k tomu napsat. Vapencove strme skalnate svahy jsou vzdycky fotogenicke a jeste k tomu v tropech..
Co ale clovek nechape, je, proc to na tak nepristupnem miste proboha staveli...

Soustredne terasy v Moray jsou dalsi ukazkou stavitelske zrucnosti Inku. Opet ale nechapeme proc to tam postavili. Pruvodce tvrdi, ze tam pestovali plodiny a kazda terasa mela sve mikroklima, takze to mohla byt laborator pro testovani, co kde jak roste. Nam to ale po prohlidce mista prijde jako pekna blbost.
Amifteatr, obradni misto, ci neco na ten zpusob se nam zda pravdepodobnejsi - obili mohlo prijit az potom, kdyz byly spatne roky..
Co tvrdi Daniken radsi ani nebudu typovat :).

Par fotek z vyletu po inckem Sacred valley. Lidi tu ziji skoro stejne jako pred prichodem conquistadoru , tedy aspon v mistech kam nevede asfalt ani koleje. Zasnezene kopce maji pres 5000 m - moc hezke misto si hosi vybrali.

Nedelni trh v Andahuylas je misto kde clovek sezene opravdu vsechno.
Nektere veci vsak Evropan rozchazi opravdu tezko. Napr. zname uslovi o zabe v mixeru jsem az do dneska povazoval pouze za ponekud priblbly cesky vtip. Uz nepovazuju... (foto-censored;))


O Andach

Andy byly jednim z duvodu, proc jsme si vybrali Jizni Ameriku. Mame hory moc radi a tady si jich uzivame nad miru. Je tezke je jednoduse popsat, kdyz jsme z nich navic zatim videli jen malou cast. Presto se o nejaky popis aspon trochu pokusim (pochopitelne jen toho, co jsme zatim videli).
Nevim tedy jestli to nekoho zajima, ale stejne sem pisu, co me napadne, tak proc sem nepripsat toto.

Pokud bych zacal od uplneho jihu.
V Patagonii je vychodni, argentinska, strana And travnata a nudna. Step a step ktera prechazi do skalnatych a zalednenych casti cim je clovek vys, nebo jizneji. Obcas je srazkovy stin trochu mensi a tam pak maji Argentinci par narodnich parku jako Los Glacieros, Los Alerces, nebo Nahuel Huapi.
Chilska strana je oproti tomu nadherna (lesy, reky, ledovce, baziny i step) a ani tam zadne narodni parky nejsou. Pokud bych mel nekomu doporucit misto kam jet do Patagonie, tak by to bylo rozhodne na Carreteru Austral a vykaslat se na vsechny proklamovane parky typu Torres del Paine.
Cim jede clovek vic na sever, tim na chilske strane ubyva srazek. Lesy ale rostou skoro az k Santiagu. Dal na sever se krajina meni v polopoust a poust s par oazami jako San Pedro de Atacama. Na argentinske strane naopak srazek postupne pribyva a clovek tu najde cele spektrum biotypu od pousti az po horske destne lesy na nejvychodnejsich svazich (v Tucumanu a Jujuy).
V Bolivii se andsky hreben rozdeluje na vychodni a zapadni cast. Zapadni cast je sopecna, zatimco vychodni cast tvori vyvrasnene pasemne pohori (vyska je vetsinou 5000-6000 m.n.m) . Mezitim je ve vysce 3000-4000 m.n.m travnata plosina - altiplano. Zapadni svahy jsou poustni, vychodni jsou pokryty horskym mlznym lesem (tedy tam kde ho nevykaceli). Tak to nejak pokracuje az skoro ke Cuscu v Peru. Pak se altiplano zacne vlnit a nahradi ho oble kopce, nekde pripominajici nase Beskydy (pokud by tedy misto smrkovych monokultur na nich rostl borovicovo-eukaliptovy mix). Jinde jsou ovsem jejich rozmery giganticke a nepripominaji nic co jsme dosud videli. Zbytek dopisu az to uvidime :).