pátek 24. dubna 2009

Down the river..

Ahoj vsichni, ktere to jste neprestalo bavit cist.

Nas cestovat jeste bavit neprestalo, lec cas se nam uz chyli ke konci a +- za tri tydny jsme zpet. Skoda. Navic tato cast sveta, kde se ted nachazime, je opravdu zajimava.
Taky temat, o kterych bych chtel napsat, je vic nez dost.

Obcas u nas nadavam na strasne mnozstvi byrokratickeho aparatu a kontrolnich instituci vseho mozneho a rikam si, jak krasne by se nam zilo bez nich.
Tady v Peru muzeme realne pozorovat, jak takova zeme, bez jakychkoliv kontrolnich instituci funguje.
Tedy spis nefunguje.
Taky malokdy se clovek setka s takovou koncentraci hlupaku, lemplu, flakacu a nabizecu vsehomozneho jako tady.
Navic se s tim poji obrovska korupce, smesna narodni hrdost a styl manana.
Takovou zemi je soucasne Peru.

Samozrejme mohl bych psat i o spouste jinych veci. Nadherna, dosud neznicena priroda (byt se Peruanci snazi sec to jde toto zmenit), tropicke, u nas zcela nezname druhy ovoce, jidlo a ubytovani doslova za babku atd.
Ale psat o negativnich vecech je jaksi snazssi (coz vedi davno napr. v redakci Blesku) a navic ty negativni vzpominky vyprchaji rychleji, takze priste budu treba zas pozitivni.

Tento prispevek bude navic trochu chaoticky, neutrideny, utrzkovity a casto bez spojitosti a point.
Snazsi by pro me, cloveka, jehoz veskera psaci aktivita spociva v tvoreni tohoto blogu, bylo o tomto vykladat.
Nicmene proste to uz napsat musim, hrnec trpelivosti pretekl. Zacnu ale pekne od zacatku..

V Pucallpe jsme se nalodili na lod Babylon 2. Lod uz od pondeli kazdy den vesela ceduli: Dnes v 6 PM odjizdime do Iquitosu. Ve stredu, kdyz jsme se nalodili my, bylo uz par lidi hodne nastvanych. Kdyz lod neodjela ani ve ctvrtek, chodilo nas, par aktivnejsich jedincu, od spravy pristavu k policii - u koho ze si to muzeme stezovat. Ukazalo se ze u nikoho. Lod nakonec odjela v patek v poledne. Peruancum to ani neprislo. Vesele koukali na telenovely a akcnaky na videu, ktere jim tam poustel kapitan, aby se nezacali bourit.

Cesta lodi je vcelku prijemna idyla. Houpali jsme se v hamakach, jedli tropicke ovoce (sapoto a aguavu - pro ty kteri by chteli vedet jake) a jedinou cinnosti, krome klaboseni s ostatnimi gringy, bylo obcasne vareni kavy, kterou jsme se nastesti dobre zasobili uz v LaMerced.

Vysedli jsme ve vesnici Bretana a zaranzovali od tam tridenni vylet do rezervace. Protoze je obdobi destu, byla cela rezervace pod vodou a my se dva dny plavili po rekach i lesem mezi stromy a pozorovali zivot ve vetvich. Videli jsme asi 5 druhu opic, lenochoda, spoustu papousku vc. tech velkych ara, tukany, kapybary, delfiny, krokodyly (pri nocni vyjizdce) atd. Treti den jsme stravili cely v refugiu, protoze lilo a neslo nikam jet. Celkove to stalo za to.

Z Bretane jsme pak dalsi lodi (tentokrat strasnou rezavou barkou) dojeli az sem, do Iquitosu (Iquitu, Iquita??).

Proc jsem ale zacal temi negativnimi zkusenostmi. Zkratka proto, ze nas peruanska realita dnes a denne uvadi v uzas, co vse ze je na svete mozne.

Cely koncept, jak tato zeme funguje, je totiz postaven naruby. V Pruzkumech vzdelanosti UNESCO je Peru udajne na hrdem poslednim miste, nechavajic za sebou snad i celou Afriku.
Na druhou stranu je tu velka koncentrace inzenyru, profesoru a profesionalu vsech moznych oboru, kteri vedi ale naprosty kulovy.
Cela zeme bezi na danich, ktere stat obdrzi od velkych tezarskych firem, za ropu a kovy.
Mistni patrne zadne dane neplati, nebo jen to, co je nutne minimum, aby se nereklo. Korupce buji, podplatit se daji vsichni.
V rozbujele statni sprave, ktera je zcela neschopna, se vali za penize z dani firem ti, co maji strycka. Na realne schopnosti se nehledi. Kdo ma misto ve statni sprave (policie, rangeri N.P., armada, skoly atd.) je za vodou.

Mentalita lidi:
Lidi tu neumeji rict ne, nebo nevim. Pokud chce clovek kavu s mlekem (ne ten blivajz nescafe), muze se petkrat zeptat, jestli ji maji a petkrat dostane odpoved, ze samozrejme. Nakonec mu ale donesou z bezelstnym usmevem nescafe bez mleka. Na snidani te ujisti, ze samozrejme budou vejce, caj a chleba. Nakonec se ale serviruje vejce, banany a kafe.. Takove situace zazivame dnes a denne. Branit se proti tomu nema smysl - clovek by byl furt nastvany.
Nez se ptat mistnich je lepsi se spolehnout na vlastni odhad. Jak u casu, tak u ceny.
Penez se musi davat jen naproste minimum - kdyz to nestaci oni se sami ozvou. U casu pak pricist ke vsemu aspon hodinu, dve.
Smlouvat vsude, neverit nikomu..

Slovo "Eco" - se tu v Peru sklonuje temer jako mantra - vsude buji ecoturismus a ecolodge jsou na kazdem rohu. Realna situace je ale horsi nez kdekoliv jinde.
Mistnim sice nekdo asi rekl, ze odpadky by se meli hazet do kose - tak je tam sice (nekteri) hazi, nakonec kos ale stejne vysypou do reky.
To, ze v okoli vesnic se uz nevyskytuji opice, protoze je mistnaci proste snedli, nikoho v uzas neuvadi.
Na trhu v Iquitosu clovek koupi vse: kuzi jaguara, zobak z tukana, tapiri lebku a dalsi relikvie vsech moznych chranenych druhu - mezitim se vesele prochazi policie a nic nedela. Koupit ziva zvirata taky neni problem.
Kdekdo tu ma doma opici, ktera je na seznamu ohrozenych druhu a nikomu to nevadi.
V rezervacich se vesele kaci stromy - ne masove, ale sem tam strom - to prece nikomu nemuze vadit.. .
Padesat metru od refugia rangeru v rezervaci je obrovska skladka pet flasek a odpadu - ani ji nezkousi zakopat.
Ne vse maji na svedomi mistnaci - napr. existuje tour "survival experience", kdy turiste jdou s guidem do dzungle, ten jim zastreli opici, kterou oni snedi, coz dokaze, ze jsou schopni prezit v divocine... (HOVADA!!!)
O techto vecech by se dalo psat dlouho..

A co na to mistni: vyvesi plakat se slovy "neodhazujte odpadky" a tim to pro ne hasne.

Tezko se me to popisuje, ale v podstate jsme se nesetkali s zadnym Peruancem, ktery by toto nepovazoval za normalni (napr. ze neni nutne snist posledni opici, ale dat si treba veprove).
V podstate jsme se tu nesetkali s nikym v Evropskem slova smyslu "normalnim" - pokud to nebyl cizinec.
Nejhorsim sokem byvaji setkani se "vzdelanou" vrstvou, u ktere by clovek ocekaval aspon nejaky nadhled a prehled.

Situace: Bavime se v Bretani s "inzenyrem" z Limy, co tu tvrde pracuje na nejakem vladnim projektu (tak tvrde, ze jsme ho po trech dnech stale nalezli se flakat v pristavu - ale uz se chystal prestehovat na hotel v centru vesnice).
"Inzenyr" nam vypravi jak byl v Brazilii, Peru, Argentine, Bolivii.
Zaverem se nas pta, ktera zeme, si myslime, se mu libila nejvic. Nevime.
Odpoved zni Peru.
To nam pripada celkem logicke, ma tu rodinu, dobrou praci..
Ale ptame se ho proc?
Odpoved: Protoze mame Macchu Picchu...

Proste Peru je dalsi ze zemi, kam civilizace dorazila driv nez civilizovanost. Pet lahve a mobily prisli do rukou lidem bez vzdelani, kteri jsou mentalitou kdesi hluboko ve stredoveku (napr. prezident nedavno prohlasil, ze Peru ma vynikajici vzdelavaci system, protoze v zemi uz funguje 200 000 mobilu (sic!)).
Pochopitelne je to asi lepsi nez Afrika, kde misto mobilu prisel kalasnikov, ale dobre to neni ani trochu.
Implantace demokracie do takovychto zemi je nesmysl a totalni blbost, coz by si meli politici uvedomit.
Demokracie kulha i u nas, a to jsme opravdu vyvojem a kulturou nekde uplne jinde.
Clovek se ale pta, kdyz se diva na globus a staty v blizkosti rovniku, jestli je jina moznost.

Tezko rict..

(Dnes jsme se o tom bavili s rakouskou biolozkou, co tu zije dvacet let a ta rikala, ze jedinym resenim by bylo vynalezt bombu, ktera zabije vsechny starsi nez 5 let a pak sem importovat ucitele ze zapadnich zemi - bohuzel ma asi pravdu :( )

Peru je zemi, kde clovek opravdu nevidi svetlo na konci tunelu.



Jeste par vet o kokainu. Peru je druhy (po Kolumbii) nejvetsi exporter kokainu na svete. Lidi se tu tim nijak netaji. Drogy tu zjevne zivi velke procento populace (alespon v Amazonii). Policie samozrejme nedela nic. Co by se tim zatezovala, jednodussi je buzerovat vesnicany za ruzne pitomosti.
Zaslechli jsme tu tak pribehy, ktere clovek asi neuslysi nikde jinde.
Projizdeli jsme vesnici, kde se vyrobou kokainu zivi. Vsichni to vedi. Nikdo proti tomu nic nedela. Kdo by cekal ostnate draty a drsne chlapiky s cernymi brylemi se samopaly ala beckove americke akcnaky, ten by byl silne zklaman.
Vesnice vypadala uplne jako vsechny ostatni. Decka se flakaly pred mistni skolou, na navsi prodavali pecene ryby. Lidi se chovali uplne normalne.

Nas guide v rezervaci nam vypravel, jak se zivil prevazenim kokainu v Pucallpe. Vrcholem ale bylo, kdyz popisoval, jak jeho bracha loni prevazel patnact kondomu kokainu v zaludku do Pekingu. Dle vseho si to nevymyslel.
Bracha dostal pas a papiry profesora jazyku z univerzity. V Pucallpe spolykal 15 kondomu (nevim kolik vazil kazdy) a letel trasou Pucallpa-Lima-Buenos Aires-Kuala Lumpur-Peking, tam zustal 14 dni a pak letel zpet. Kolik za to dostal nevime. Pravdou je, ze toto je tady asi jedina cesta, jak rychle prijit k penezum.
U nas studenti muzou jet v lete do Anglie a maji dost penez. Tady zadna takova moznost neni a mit novy mobil, to je prece tak skvela vec..
Obcas je zvlastni se bavit s lidmi na druhe strane barikady..


Gringo Vasek


P.S. - Na obvykle misto jsem nahral par kycovitych zapadu slunce a i jinych fotek z lodniho putovani + zvireci boogie. (tady to zacina)

Žádné komentáře: