Tak jsme na Picasu hodili nejake ty fotky, z mist kde jsme byli. Zitra jedem do hor tak se na chvili zase odmlcime. Pravda stalo me to dost nervu, pri vypadcich site a ode dneska nenavidim MS Paint, jediny to nastroj na zmenseni obrazku co tu maji. Jeste ze tu Internet stoji jen 4,50 Kc na hodinu. Priste to budu davat rovnou do Blogu..
je to tady
pátek 28. listopadu 2008
čtvrtek 27. listopadu 2008
Z La Pazu 2.
Jelikoz se v La Pazu asi trochu zdrzime a budu moct byt na netu casteji. Tak piste.
Bohuzel se me dnes nejde prihlasit do email. schranky, takze na maily odpovim az to pujde - snad me ji nejaky ten jihoamericky virus nezrusil...
Dnes jsme vylezli na Chacaltayu (5400) - skoro se stydim napsat, ze jako spravni mastnaci jsme se svezli do 5250 m, a pak na lehko vyklusali tech zaverecnych 150 metru. Vyhledy ovsem byli pekne. O obtiznosti hory svedci i to, ze na ni vylezla i napul nemocna Hanka - coz je ten duvod, proc se tady v La Paz zdrzime den, nebo dva (snad to neni nic vazneho - spis typicke cestovni problemy, ja i David jsme si je uz prodelali).
Taky se asi dnes rozloucime s Davidem a Lenkou, kteri si zaplatili tour na Huyana Potosi (6088 m.n.m). My jsme to taky puvodne planovali, ale zdravi neslouzi jak by melo. Na druhou stranu z toho mame i trochu radost - tedy samozrejme ne z louceni s Davidem a Lenkou - ale z toho, ze se snad konecne vymanime ze sparu cestovek a placeni vstupneho za kazdou blbost. Koupil jsem dnes dve 50kove mapy okolnich Kordiller a jak se Hanka uzdravi, tak tu udelame nejaky pekny vicedenni trek. Pocasi je zatim na to, ze zacina obdobi destu vice nez dobre.
Kratka zprava o Bolivijskych sprejerech.
Je zvlastni, ze i tak chuda zeme jako Bolivie ma svou sprejerskou subkulturu, tedy ono neni jiste jestli pouzivaji sprej, spis bych typl kyblik a barvu, nicmene vypada to podobne. Bolivijsti sprejeri jsou ovsem na rozdil od tech nasich silne politicky zamereni. Zkuste si predstavit, ze by u nas byly zdi ve meste posprejovany napisy "Klausi ANO!", nebo Vaclave, cele Cechy jsou ti vdecne. Jak jinak si prekladat vsudy pritomne napisy "EVO SI!" atd. - pro neznale Evo Morales je mistni velmi popularni prezident, aymarsky indian, v podstate trochu mirnejsi forma Huga Chaveze.
Take forma takovych textu je krasne rovne technicke pismo, pripadne, vyvedene v zluto-zeleno-cervene barve Bolivijske narodni vlajky. Zadne necitelne klikihaky jak u nas. Zkratka, podle sprejovanych napisu by clovek skoro rekl, jak jsou Bolivijci poradkumilovny narod a Cesi jsou strasni bordelari...
Vysokohorsky Vasek
Bohuzel se me dnes nejde prihlasit do email. schranky, takze na maily odpovim az to pujde - snad me ji nejaky ten jihoamericky virus nezrusil...
Dnes jsme vylezli na Chacaltayu (5400) - skoro se stydim napsat, ze jako spravni mastnaci jsme se svezli do 5250 m, a pak na lehko vyklusali tech zaverecnych 150 metru. Vyhledy ovsem byli pekne. O obtiznosti hory svedci i to, ze na ni vylezla i napul nemocna Hanka - coz je ten duvod, proc se tady v La Paz zdrzime den, nebo dva (snad to neni nic vazneho - spis typicke cestovni problemy, ja i David jsme si je uz prodelali).
Taky se asi dnes rozloucime s Davidem a Lenkou, kteri si zaplatili tour na Huyana Potosi (6088 m.n.m). My jsme to taky puvodne planovali, ale zdravi neslouzi jak by melo. Na druhou stranu z toho mame i trochu radost - tedy samozrejme ne z louceni s Davidem a Lenkou - ale z toho, ze se snad konecne vymanime ze sparu cestovek a placeni vstupneho za kazdou blbost. Koupil jsem dnes dve 50kove mapy okolnich Kordiller a jak se Hanka uzdravi, tak tu udelame nejaky pekny vicedenni trek. Pocasi je zatim na to, ze zacina obdobi destu vice nez dobre.
Kratka zprava o Bolivijskych sprejerech.
Je zvlastni, ze i tak chuda zeme jako Bolivie ma svou sprejerskou subkulturu, tedy ono neni jiste jestli pouzivaji sprej, spis bych typl kyblik a barvu, nicmene vypada to podobne. Bolivijsti sprejeri jsou ovsem na rozdil od tech nasich silne politicky zamereni. Zkuste si predstavit, ze by u nas byly zdi ve meste posprejovany napisy "Klausi ANO!", nebo Vaclave, cele Cechy jsou ti vdecne. Jak jinak si prekladat vsudy pritomne napisy "EVO SI!" atd. - pro neznale Evo Morales je mistni velmi popularni prezident, aymarsky indian, v podstate trochu mirnejsi forma Huga Chaveze.
Take forma takovych textu je krasne rovne technicke pismo, pripadne, vyvedene v zluto-zeleno-cervene barve Bolivijske narodni vlajky. Zadne necitelne klikihaky jak u nas. Zkratka, podle sprejovanych napisu by clovek skoro rekl, jak jsou Bolivijci poradkumilovny narod a Cesi jsou strasni bordelari...
Vysokohorsky Vasek
středa 26. listopadu 2008
Z La Pazu
Ahoj vsichni,
Po delsi dobe jsme se dostali zas k internetu, je sice neskutecne pomaly, ale funguje. Za tyden, co jsem nepsal se mnohe udalo, ale zkusim to nejak strucne shrnout, abych neztratil verne ctenare.
V San Pedro de Atacama jsme si najali jeep a spolu s jednou Nemkou(!) a jednim Rakusanem (a samozrejme domorodym ridicem) jeli obdivovat krasy jihozapadniho cipu Bolivie. O prirodnich krasach se tu moc rozepisovat nebudu, lepsi bude uploadovat nejake fotky, bohuzel s touto rychlosti to zatim nepujde. Nicmene je to vysokohorska poust (3500 - 5500) se sopkami, obcas nejake jezero s plamenaky, kolem pobihaji lamy a tak. Zajemci si mohou najit na googleearth. Cely vylet trval 3 dny a koncil v meste Uyuni na okraji zname Salar de Uyuni. Taky se na nas ze zacatku projevovala trochu vyskova nemoc, nekterym bylo zle, nekterym asi moc ne - protoze vypili vsechnu zbylou slivovicu. Jinak v rozmezi 2. dnu spat u more a pak ve 4300 m.n.m je docela extrem. Ze Uyuni jsme zamirili do Potosi - stale po prasnych cestach, necestach. Potosi je moc hezke mesto asi ve 4000 m.n.m. Je na nem poznat, ze se tu Spanele ve stredoveku rozsoupli - spousty kostelu, katedral, palacu, spousty kolonialni architektury - daleko vzdalene mistnim barabiznam. Jako kazdy spravny navstevnik jsme se i my sli podivat do dolu v Cerro Rico. Bohuzel byla zrovna nedele, takze hornici nerobili, nicmene i tak to byl zajimavy zazitek. Tradicne se hornikum kupuji darky. My jsme koupili pytel listu koky, 96% alkohol a nejaka mistni otresna cigara. Kluci, co tam byli s nami koupili i dynamit (pro zajimavost v takovem poulicnim stanku, skoro jako PNS u nas:)). Nicmene jak uz jsme psal zadni hornici nebyli, tak kluci museli dynamit odpalit venku - byla to povedena taskarice, obzvlast sledovat, jak se snazili od zapaleneho dynamitu bezet a nemohli, kvuli nadmorske vysce popadnout dech - nastesti byla snura dost dlouha. No a taky nam zustal ten alkohol, koka a cigarety, takze poctive zvykame (tedy hlavne ja) abychom to do odjezdu z Bolivie zvladli - bude to teda fuska, protoze holky moc nekooperuji a je toho stale poradny pytel. Taky od Potosi planujeme udelat takzvany hornicky vecer..., bohuzel uz to nebude ono, protoze v nocnim autobuse do La Pazu byla tak strasna kosa, ze jsem cast 96% lihu vypil a zbytek padnul redeny dzusem u jezera Titicaca v meste Copacabana, kde jsme byli vcera a predevcirem. Copacabana je takova vyletni destinace pro mistni. Nastesti je mimo sezonu takze mistni prodavaji ubytovani za dumpigove ceny. Taky jsme byli na Isla del Sol, kde zili driv Inkove a udelili si tam pekny celodenni vylet. No a dnes jsme se vratili zpet do La Pazu.
Na zitrek planujeme, pokud bude pekne, vystup na Chacaltayu - kopec za La Pazem asi 5300 m, coz zni sice impozantne, nicmene jeep nas muze vyvezt az asi do 5000, takze prevyseni bude srovnatelne s vystupem na Babi lom.
Pak mozna jeste dalsi tury tady po Andach a pak se uvidi.
Za Bratrstvo Kocici Pracky
Vasek
Po delsi dobe jsme se dostali zas k internetu, je sice neskutecne pomaly, ale funguje. Za tyden, co jsem nepsal se mnohe udalo, ale zkusim to nejak strucne shrnout, abych neztratil verne ctenare.
V San Pedro de Atacama jsme si najali jeep a spolu s jednou Nemkou(!) a jednim Rakusanem (a samozrejme domorodym ridicem) jeli obdivovat krasy jihozapadniho cipu Bolivie. O prirodnich krasach se tu moc rozepisovat nebudu, lepsi bude uploadovat nejake fotky, bohuzel s touto rychlosti to zatim nepujde. Nicmene je to vysokohorska poust (3500 - 5500) se sopkami, obcas nejake jezero s plamenaky, kolem pobihaji lamy a tak. Zajemci si mohou najit na googleearth. Cely vylet trval 3 dny a koncil v meste Uyuni na okraji zname Salar de Uyuni. Taky se na nas ze zacatku projevovala trochu vyskova nemoc, nekterym bylo zle, nekterym asi moc ne - protoze vypili vsechnu zbylou slivovicu. Jinak v rozmezi 2. dnu spat u more a pak ve 4300 m.n.m je docela extrem. Ze Uyuni jsme zamirili do Potosi - stale po prasnych cestach, necestach. Potosi je moc hezke mesto asi ve 4000 m.n.m. Je na nem poznat, ze se tu Spanele ve stredoveku rozsoupli - spousty kostelu, katedral, palacu, spousty kolonialni architektury - daleko vzdalene mistnim barabiznam. Jako kazdy spravny navstevnik jsme se i my sli podivat do dolu v Cerro Rico. Bohuzel byla zrovna nedele, takze hornici nerobili, nicmene i tak to byl zajimavy zazitek. Tradicne se hornikum kupuji darky. My jsme koupili pytel listu koky, 96% alkohol a nejaka mistni otresna cigara. Kluci, co tam byli s nami koupili i dynamit (pro zajimavost v takovem poulicnim stanku, skoro jako PNS u nas:)). Nicmene jak uz jsme psal zadni hornici nebyli, tak kluci museli dynamit odpalit venku - byla to povedena taskarice, obzvlast sledovat, jak se snazili od zapaleneho dynamitu bezet a nemohli, kvuli nadmorske vysce popadnout dech - nastesti byla snura dost dlouha. No a taky nam zustal ten alkohol, koka a cigarety, takze poctive zvykame (tedy hlavne ja) abychom to do odjezdu z Bolivie zvladli - bude to teda fuska, protoze holky moc nekooperuji a je toho stale poradny pytel. Taky od Potosi planujeme udelat takzvany hornicky vecer..., bohuzel uz to nebude ono, protoze v nocnim autobuse do La Pazu byla tak strasna kosa, ze jsem cast 96% lihu vypil a zbytek padnul redeny dzusem u jezera Titicaca v meste Copacabana, kde jsme byli vcera a predevcirem. Copacabana je takova vyletni destinace pro mistni. Nastesti je mimo sezonu takze mistni prodavaji ubytovani za dumpigove ceny. Taky jsme byli na Isla del Sol, kde zili driv Inkove a udelili si tam pekny celodenni vylet. No a dnes jsme se vratili zpet do La Pazu.
Na zitrek planujeme, pokud bude pekne, vystup na Chacaltayu - kopec za La Pazem asi 5300 m, coz zni sice impozantne, nicmene jeep nas muze vyvezt az asi do 5000, takze prevyseni bude srovnatelne s vystupem na Babi lom.
Pak mozna jeste dalsi tury tady po Andach a pak se uvidi.
Za Bratrstvo Kocici Pracky
Vasek
úterý 18. listopadu 2008
Chile - prvni dojmy
Ahoj vsichni v Brne i jinde,
Stastne jsme dorazili do Santiaga de Chile. Cesta byla byla prijemna, ani ten Fokker, kterym jsme leteli z Vidne nebyl tim prastarym dvouplosnikem, jak jsme si mysleli, ale male moderni letadlo. Svycarske airolinky jsou prijemne a hlavne letaji na cas - i mezikontinentalni let, letel na minutu presne, coz se me jeste nikdy nestalo. Cely let byl vcelku nezajimavy az na zaver, kdy jsme si prohledli Aconcaguu z vysky asi 8000 m - leteli jsme primo vedle ni. Santiago ma asi 4 miliony obyvatel a pusobi vcelku evropskym dojmem - ceny vysoke jak u nas a pekna architektura, ale jinak nic zvlastniho. Pouze prvni den, kdy bylo jasno, jsme videli nad mestem zasnezene 3000 vrcholy And. Dalsi den dojeli David a Lenka a 3. den jsme vyrazili autobusem na sever. Krajina na sever od Santiaga se rychle meni v poust, ale z toho jsme moc nevideli, protoze jsme jeli pres noc. Dalsi den rano (po zhlednuti 2 prisernych americkych becek - prvni bylo o nejakem voyerovi a druhy uz ani nevim) nas autobus vyklopil ve meste Chanaral, coz je dira o velikosti Telce, okolo ktere je jenom poust - mesto tu vzniklo asi kvuli nejakemu dolu. Kousek od nej je park Pan de Azucar (homole cukru - pro ty co neumi tak dobre spanelsky) a tam jsme jeli. V parku jsme stravili 2 dny a moc se nam tam libilo. Je tam neobycejne pestra flora (na mistni pomery) - to znamena 4 druhy kaktusu (s jednim si ale nejsme jisti) + par keriku a sukulentu. Jinak ale krasne plaze, smaragdove more, tucnaci, lachtani - jeli jsme se na ne podivat s lodkou plnou francouzu na ostruvek asi 0,5 km od brehu. Jo a taky pelikani, kormorani, supove a i dalsi ptaci... Ve volnem case jsme se bavili zachranou krabu a hvezdic, ktere racci pohodili na plazi a cekali az zdechnou - no snad jsme nenarusili mistni eko-rovnovahu.
Taky jsme zde vyzkouseli, ze nas krem na opalovani opravdu funguje - natrel jsem si ledabyle jen cast rukou, takze ted vypadam jako neco mezi zebrou a idiotem. Dnes uz pisu ze San Pedra de Atacama, kam jsme prejeli v noci. Ridic se nas zjevne snazil pripravit na poustni klima, takze pustil od zeme topeni na max. a ze shora naplno ledovou klimatizaci - zajimave, tuto vychytavku nezvladli zatim vymyslet ani sadisticti ridici v Thajsku. Zitra mirime na Salar Uyuni a jihozapad Bolivie, zatim jako klasicti turisti s cestovkou, ale to se brzo zmeni, protoze jsem si prepocital nas budget a timto stylem bychom asi brzo zkrachovali. Jako prvni prislib zmeny zpusobu cestovani bylo koupeni vlocek a suseneho mleka - ale zatim chybi vule tuto asketickou linii dodrzovat, protoze David a Lenka nas neustale svadeji na zcesti a demon alkohol radi v nasich radach (navzdory mistni prohibici)...
Labuznicky koutek:
Pisco sour - citronovo-mydlovo-pusu svirajici palenka - ostatnim chutnala, me to jednou stacilo.
Empanadas - placky plnene ruznymi dobrotami (maso, vajicko, cibulka, olivy, ryby etc.) - mistni varianta ceskeho parku v rohliku (tj. nejcastejsi poulicni jidlo) - pripomina angl. pie.
Mote con Huesilla - uzasna limonada, broskvovy dzus se suseno-mrazenymi celymi broskvemi na dne cosi mezi ryzi a kukurici.
mistni exoticka ovoce
Chirimoya - to stejne jako Indonezsky Sirsak :)
Nisker - male oranzove hrusko-mango-cosi ale docela dobry.
Sepsal Vasek
Supervizor Hanka
Stastne jsme dorazili do Santiaga de Chile. Cesta byla byla prijemna, ani ten Fokker, kterym jsme leteli z Vidne nebyl tim prastarym dvouplosnikem, jak jsme si mysleli, ale male moderni letadlo. Svycarske airolinky jsou prijemne a hlavne letaji na cas - i mezikontinentalni let, letel na minutu presne, coz se me jeste nikdy nestalo. Cely let byl vcelku nezajimavy az na zaver, kdy jsme si prohledli Aconcaguu z vysky asi 8000 m - leteli jsme primo vedle ni. Santiago ma asi 4 miliony obyvatel a pusobi vcelku evropskym dojmem - ceny vysoke jak u nas a pekna architektura, ale jinak nic zvlastniho. Pouze prvni den, kdy bylo jasno, jsme videli nad mestem zasnezene 3000 vrcholy And. Dalsi den dojeli David a Lenka a 3. den jsme vyrazili autobusem na sever. Krajina na sever od Santiaga se rychle meni v poust, ale z toho jsme moc nevideli, protoze jsme jeli pres noc. Dalsi den rano (po zhlednuti 2 prisernych americkych becek - prvni bylo o nejakem voyerovi a druhy uz ani nevim) nas autobus vyklopil ve meste Chanaral, coz je dira o velikosti Telce, okolo ktere je jenom poust - mesto tu vzniklo asi kvuli nejakemu dolu. Kousek od nej je park Pan de Azucar (homole cukru - pro ty co neumi tak dobre spanelsky) a tam jsme jeli. V parku jsme stravili 2 dny a moc se nam tam libilo. Je tam neobycejne pestra flora (na mistni pomery) - to znamena 4 druhy kaktusu (s jednim si ale nejsme jisti) + par keriku a sukulentu. Jinak ale krasne plaze, smaragdove more, tucnaci, lachtani - jeli jsme se na ne podivat s lodkou plnou francouzu na ostruvek asi 0,5 km od brehu. Jo a taky pelikani, kormorani, supove a i dalsi ptaci... Ve volnem case jsme se bavili zachranou krabu a hvezdic, ktere racci pohodili na plazi a cekali az zdechnou - no snad jsme nenarusili mistni eko-rovnovahu.
Taky jsme zde vyzkouseli, ze nas krem na opalovani opravdu funguje - natrel jsem si ledabyle jen cast rukou, takze ted vypadam jako neco mezi zebrou a idiotem. Dnes uz pisu ze San Pedra de Atacama, kam jsme prejeli v noci. Ridic se nas zjevne snazil pripravit na poustni klima, takze pustil od zeme topeni na max. a ze shora naplno ledovou klimatizaci - zajimave, tuto vychytavku nezvladli zatim vymyslet ani sadisticti ridici v Thajsku. Zitra mirime na Salar Uyuni a jihozapad Bolivie, zatim jako klasicti turisti s cestovkou, ale to se brzo zmeni, protoze jsem si prepocital nas budget a timto stylem bychom asi brzo zkrachovali. Jako prvni prislib zmeny zpusobu cestovani bylo koupeni vlocek a suseneho mleka - ale zatim chybi vule tuto asketickou linii dodrzovat, protoze David a Lenka nas neustale svadeji na zcesti a demon alkohol radi v nasich radach (navzdory mistni prohibici)...
Labuznicky koutek:
Pisco sour - citronovo-mydlovo-pusu svirajici palenka - ostatnim chutnala, me to jednou stacilo.
Empanadas - placky plnene ruznymi dobrotami (maso, vajicko, cibulka, olivy, ryby etc.) - mistni varianta ceskeho parku v rohliku (tj. nejcastejsi poulicni jidlo) - pripomina angl. pie.
Mote con Huesilla - uzasna limonada, broskvovy dzus se suseno-mrazenymi celymi broskvemi na dne cosi mezi ryzi a kukurici.
mistni exoticka ovoce
Chirimoya - to stejne jako Indonezsky Sirsak :)
Nisker - male oranzove hrusko-mango-cosi ale docela dobry.
Sepsal Vasek
Supervizor Hanka
středa 12. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)