Ahoj vsichni v Brne i jinde,
Stastne jsme dorazili do Santiaga de Chile. Cesta byla byla prijemna, ani ten Fokker, kterym jsme leteli z Vidne nebyl tim prastarym dvouplosnikem, jak jsme si mysleli, ale male moderni letadlo. Svycarske airolinky jsou prijemne a hlavne letaji na cas - i mezikontinentalni let, letel na minutu presne, coz se me jeste nikdy nestalo. Cely let byl vcelku nezajimavy az na zaver, kdy jsme si prohledli Aconcaguu z vysky asi 8000 m - leteli jsme primo vedle ni. Santiago ma asi 4 miliony obyvatel a pusobi vcelku evropskym dojmem - ceny vysoke jak u nas a pekna architektura, ale jinak nic zvlastniho. Pouze prvni den, kdy bylo jasno, jsme videli nad mestem zasnezene 3000 vrcholy And. Dalsi den dojeli David a Lenka a 3. den jsme vyrazili autobusem na sever. Krajina na sever od Santiaga se rychle meni v poust, ale z toho jsme moc nevideli, protoze jsme jeli pres noc. Dalsi den rano (po zhlednuti 2 prisernych americkych becek - prvni bylo o nejakem voyerovi a druhy uz ani nevim) nas autobus vyklopil ve meste Chanaral, coz je dira o velikosti Telce, okolo ktere je jenom poust - mesto tu vzniklo asi kvuli nejakemu dolu. Kousek od nej je park Pan de Azucar (homole cukru - pro ty co neumi tak dobre spanelsky) a tam jsme jeli. V parku jsme stravili 2 dny a moc se nam tam libilo. Je tam neobycejne pestra flora (na mistni pomery) - to znamena 4 druhy kaktusu (s jednim si ale nejsme jisti) + par keriku a sukulentu. Jinak ale krasne plaze, smaragdove more, tucnaci, lachtani - jeli jsme se na ne podivat s lodkou plnou francouzu na ostruvek asi 0,5 km od brehu. Jo a taky pelikani, kormorani, supove a i dalsi ptaci... Ve volnem case jsme se bavili zachranou krabu a hvezdic, ktere racci pohodili na plazi a cekali az zdechnou - no snad jsme nenarusili mistni eko-rovnovahu.
Taky jsme zde vyzkouseli, ze nas krem na opalovani opravdu funguje - natrel jsem si ledabyle jen cast rukou, takze ted vypadam jako neco mezi zebrou a idiotem. Dnes uz pisu ze San Pedra de Atacama, kam jsme prejeli v noci. Ridic se nas zjevne snazil pripravit na poustni klima, takze pustil od zeme topeni na max. a ze shora naplno ledovou klimatizaci - zajimave, tuto vychytavku nezvladli zatim vymyslet ani sadisticti ridici v Thajsku. Zitra mirime na Salar Uyuni a jihozapad Bolivie, zatim jako klasicti turisti s cestovkou, ale to se brzo zmeni, protoze jsem si prepocital nas budget a timto stylem bychom asi brzo zkrachovali. Jako prvni prislib zmeny zpusobu cestovani bylo koupeni vlocek a suseneho mleka - ale zatim chybi vule tuto asketickou linii dodrzovat, protoze David a Lenka nas neustale svadeji na zcesti a demon alkohol radi v nasich radach (navzdory mistni prohibici)...
Labuznicky koutek:
Pisco sour - citronovo-mydlovo-pusu svirajici palenka - ostatnim chutnala, me to jednou stacilo.
Empanadas - placky plnene ruznymi dobrotami (maso, vajicko, cibulka, olivy, ryby etc.) - mistni varianta ceskeho parku v rohliku (tj. nejcastejsi poulicni jidlo) - pripomina angl. pie.
Mote con Huesilla - uzasna limonada, broskvovy dzus se suseno-mrazenymi celymi broskvemi na dne cosi mezi ryzi a kukurici.
mistni exoticka ovoce
Chirimoya - to stejne jako Indonezsky Sirsak :)
Nisker - male oranzove hrusko-mango-cosi ale docela dobry.
Sepsal Vasek
Supervizor Hanka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Ahoj cestovatelé. Jsme rádi, že jste v pořádku dorazili do Santiaga a potkali se s dalšími členy týmu. Jak jsem si přečetl váš zápisek, hned jsem propadl depresi. Tady v ČR je poměrně kosa a hnusně. Jak byl státní svátek, tak jsme jeli do hor trochu výletovat, ale bylo celé tři dny tak hnusně, že naše plány úplně shořely. Koukám, že cestovní kancelář Pokorný musí poslední dobou hodně slevovat ze svých zásad. V Norsku to začalo a tady se taky pomalu začínáte chovat jako němečtí turisti :-)
Smrt? Je to jako být na dovolené s partou Němců :D
Okomentovat