Posledni zprava z Patagonie

Ahoj vsichni,

Nevim kde bych zacal, puvodne jsem sliboval clanek o Izraelcich, lec puvodni odhodlani a (jak jen to kulantne vyjadrit) "nastvanost" zpusobena aktualnim prozitkem uz pominula, takze necham zpoloviny napsany artikl zatim lezet (pravdepodobne do te doby, nez potkame nejake dalsi).
Stejne jste ale o nic moc neprisli - lezl z toho takovy intelektualni mismas bez hlavy a paty, ktery byl okorenen par vcelku vtipnymi historkami o ortodoxnich zidech (kteri se napr. vraceli 50km, aby mohli zavolat rabinovi a zeptat se ho, jestli nas mohou v sobotu pozadat, abychom jim prenesli batoh z brehu na lod - kdyz to nemuzou udelat sami), o jejich strasnem bordelarstvi, lenosti a setrnosti. No myslim, ze to muzu davat k lepsimu i doma za dlouhych zimnich veceru..

My jsme se dnes vratili po 2 mesicich v Patagonii zpet na zacatek, do pristavu Puerto Montt, kde jsme tuto cast nasi cesty zacali. Opet jsme o neco bliz civilizaci a s neskryvanou rozkosi tlacime nakupni kosik obrim hypermarketem Jumbo a kochame se mnozstvim zbozi vsude kolem nas. Proste konzum je v nas a nic s tim nenadelame. Taky jsme si tady opet koupili "cesky" chleba a stejne jako posledne jsme tak vykoupili pravdepodobne jedine dva bochniky v cele Patagonii.

Pred tydnem jsme taky udelali posledni vylet do hor. Byla to takova labuti pisen naseho patagonskeho putovani. Rezervace, kde jsme byli se jmenuje Cerro Castillo a nabizi panorama srovnatelne s Torres del Paine lec v mensim meritku. Taky neni tak znama a zaplatpanbuh ani tolik navstevovana. Dva dny ze ctyr jsme nepotkali vubec nikoho a celkove jsme potkali 7 turistu. Pouze posledni cast byla docela smutna, sli jsme udolim ve kterem sezraly les housenky.
Videli jsme tady uz ledacos - polomy, kdy vichrice "odlesnila" cele kopce, kam se hrabe tatranska kalamita (a zadny prirozeny les tomu nezabranil - pro ty ekologicky smyslejici), taky spaleniste po prvnich pionyrech, kteri tu pro chov dobytka klucili les (v porovnani s nimi pusobi Smitakuv pozar v Torres del Paine opravdu jen jako trochu vetsi taborak) - nicmene ten sezrany les byl otresny.
Vsude po zemi i na stromech tisice mrtvych i zivych housenek, nikde ani kousek zelene (krome par kytek, co jim asi fakt nechutnaly), na vetvich na okraji sezrane oblasti tisice pavoucich vlaken - jakychsi kokonu plnych cerviku, pri pruchodu se lepily na batoh..

Po navratu z hor jsme si koupili lahvace (jednoho litroveho) a pili ho na navsi vesnice Villa Cerro Castillo, no a jak si tak uzivame, tak se u nas zastavili policajti, ze pry konzumace alkoholu je na verejnosti v Chile zakazana a vymluvne ukazovali na pouta. Pozoruhodne to zjisteni po asi 2 mesicich permanentniho porusovani tohoto zakazu. Tak jsme jim slusne podekovali za informace, ostatne meli jsme uz stejne dopito (nicmene prikaz jsme uz od te doby stihli parkrat porusit - no co, vyraz pripitomneleho turisty, co "nevedel" uz mame nacviceny dokonale..).

Pak jsme se vratili do Coyhaique a lodi prepluli do Puerto Montt.
Lodni plavbu mame moc radi a tahle stala rozhodne za to. Listek stal asi 1000Kc (2 noci, jeden den), a prestoze to byl ten nejlevnejsi, tak jsme meli pro sebe kabinu s pohodlnymi luzky, mnohem lepsimi nez v hostelech, co jsme zatim spali. Taky byla zadarmo obri snidane a meli tam horkou sprchu. Pocasi bylo idealni, lod se jen obcas mirne zhoupla. Den i noc jsme travili bud linym korzovanim po palube a klabosenim s ostatnimi cestujicimi, nebo koukanim na filmy a konzumaci... Navic plout patagonskymi kanaly za svitu uplnku je zazitek, jaky se jen tak nezapomina.

Nejake komplexnejsi zhodnoceni celeho patagonskeho putovani mozna sepisu pozdeji, ale mozna taky ne. Ted uz premyslime jak bude v Peru, kam rovnou mirime stravit nase posledni dva mesice. Po Panamerikane to bude trvat max. 3 dny a budeme o par tisic kilometru dal v uplne jine kulture i podnebi.
Zatim moc nevime co od Peru cekat, ale ono to nejak dopadne - ostatne jako vzdycky :)

Vasek+Hanka