Z Puerto Montt

Ahoj vsichni,

Po dvou mesicich cestovani jsme dorazili az k "branam" Patagonie. Rozdil je docela poznat. Zima, fouka, kazdy druhy den prsi, ta tam je subtropicka slunecna idyla stredniho Chile.
Naposledy jsem psal z Valdivie. Tam se nam moc libilo. Celkem by se dalo rict, ze je to takove mesto zlomu. Tj. kdyz clovek cestuje ze severu na jih, mesta jsou uklizenejsi, je tu mene toulavych psu, zebraku i bezdomovcu. Vrchol nam prijde, ze je prave ve Valdivii, odtud dal na jih je to zas horsi - jako napr. prave tady v Puerto Montt (samozrejme k takove Bolivii to ma jeste hodne daleko).
Ve Valdivii jsme si udelali dva kratsi vylety po pobrezi Pacifiku. Poprve byla zima, nad oceanem se valela mlha - ale i tak to byl pekny vylet po liduprazdnych plazich z cerneho pisku. Na zaver vyletu jsme navstivili pivovar Kunstmann (vypada podobne jako Bavorska v Kr.Poli + klasicka medena aparatura uvnitr) a dali si degustacni "menu". Tj. v 0,5dl kelimcich donesli na ochutnani vsech 7 piv co tu vari.
Krome cerneho - ktere se pit nedalo byly vsechny ostatni pitelna. Tocena svetla nefiltrovana 13ka a jedno polotmave by nam chutnaly i u nas + Hance moc chutnalo sladke medove pivo. Posileni pivem jsme si pak troufli koupit cerstveho 2kg lososa - toho jsme pak jedli k veceri, snidani, obedu a opet k veceri..
Jinak jsme si tam docela vyvarovali - livanco-palacinky jsou asi vrcholem toho, co s nasi sadou 2 esusu, 2 lzic, hrnku a noze muzeme vyrobit (meli jsme je dvakrat a jeste nam 0,5 kg. mouky zbylo - na horach jsem ji pak proklinal, jak mi tizila batoh).
Druhy vylet po plazich byl na zaver nasi relaxace. Bylo jasno, teplo, nefoukal vitr a po plazich a skaliskach jsme chodili az do pul desate, kdy zapadalo slunce. Byl zrovna odliv a kameny byly pokryty kobercem malych skebli. Zajimava predstava, ze tak kdysi muselo vypadat i more v Evrope..
Z Valdivie jsme jeli do N.P. Los Alerces. Meli jsme celkem stesti, v parku spadne rocne 4,5 metru srazek, ale nam svitilo slunce. Sli jsme nalehko jeden celodenni vylet k lagune Fria. Trek byl prosekan uplnou dzungli - dole zmet mechu, bambusu a kapradin, nahore obrovske stare stromy - alerce (takove cyprisovite jehlicnany - pry maji mit az 4000 let - ale to bych bral s rezervou, kazdopadne jsou to obri). Pri ceste zpet jsme se koupali v pruzracnem lago Sargaso. Rano se pocasi vratilo k normalu a prselo a prselo, nastesti jsme cestou zpet stopli jednu moc milou pani. Pak jsme museli odmitnout pozvani na obed, protoze jsme byli uplne promoceni a zmrzli, a spolecenska konverzace nam v tomto stavu dela problemy.

Dnes jsme pak oslavili vanoce, kdyz nam z domova dosla postou krabice s cukrovim - samozrejme, skoro vsechny potraviny (vc. balenych) je zakazano dovazet, a kdyby tohle videli paranoidni chilsti uredniko-celnici - tak by je asi trefil slak a my sli sedet. Ale o to nam to cukrovi vic chutna a moc za ne dekujeme.

Zdravi Vas+Han

P.S mel jsem sice pripravena nejaka nosna temata - kterym jsem se chtel venovat: napr. o Cesko-Nemeckem pratelstvi - po navsteve Nemeckeho pivovaru, nebo o univerzalnosti Otcenase - kdyz tady musime zvykat tu jejich nechutnou vatovitou hmotu zvanou chleba (viz cast "chleb nas ve zdejsi"), Nicmene o tom nekdy pozdeji - kdyz nam ted doslo to cukrovi, tak na to stejne nejak nemam naladu a jdu radsi pokracovat v konzumaci... :)